Nebudete mi to věřit, ale stává se i několikrát do měsíce, že mi volá zoufalý uživatel (mnohdy vééélmi dlouholetý uživatel a nebojím se říct přímo „starý pardál“), že se stalo něco podivného s jeho, do té doby, velmi přátelským AutoCADem. I přes telefon vidím, že jeho kštice povážlivě prořídla, protože se stala svědkem a potom i obětí toho, že výkresy najednou „nejdou“ ukládat, že se stále vybírá jen jediná entita nebo že nefunguje klávesa Delete …
Tak za to všechno odpovídají stovky systémových proměnných, jejichž nastavení se mohlo změnit a tím i odpovídajícím způsobem zařídit to tajemné a někdy nepochopitelné chování AutoCADu.
Viníka bychom tedy měli, co s tím ale udělat? Především rozpoznat, v čem se chová AutoCAD jinak, tzn. která systémová proměnná to má na svědomí. Pokud bychom trochu rozpitvali příklady uvedené v úvodu příspěvku, tak tady jsou.
Proměnné
[list]
[li type=“glyphicon-arrow-right“]
FILEDIA: Potlačuje zobrazení dialogových oken pro navigaci mezi soubory. Tzn., že uživatel si obvykle nevšimne, že při ukládání/otevírání výkresu se mu na příkazovém řádku AutoCAD nějak vnucuje a něco po něm požaduje. Uživatel místo toho začne panikařit, že nemůže uložit svou práci a mnohdy se stává, že i zbytečně resetuje AutoCAD nebo dokonce celý počítač. Odtud potom ta prořídlá kštice.
[/li]
[li type=“glyphicon-arrow-right“]
PICKADD: Určuje, zda následující výběrová množina nahradí aktuální výběrovou množinu, nebo je k ní přidána. Tzn., při nechtěném vypnutí, např. neopatrnou manipulací s rozbalovacím seznamem na panelu Vlastnosti, kde je tato přepínací ikonka jen pár milimetrů od ovládacího prvku seznamu, už nevyberete opakovaným klikáním více jak jednu, naposled ukazovanou entitu.
[/li]
[li type=“glyphicon-arrow-right“]
PICKFIRST: Určuje, zda můžete vybrat objekty před spuštěním příkazu. V praxi to znamená jediné – pokud nejdříve provedete nějaký výběr a teprve POTOM spustíte příkaz, výběr je zrušen a příkaz si žádá nový výběr. V rámci běžných příkazů, třeba posun či kopie, to pozornějšího asi uživatele napadne, ale pokud denně mnohokrát používá klávesu Delete nebo přes pravé tlačítko myši přetahuje entity mezi výkresy, není to moc pochopitelné a je zle.
[/li]
[/list]
No a aby si uživatelé nemuseli psát tyto názvy po lepicích papírcích kolem monitoru, které stejně jednoho krásného dne nenávratně zmizí :-), tak Autodesk dal do vínku AutoCADu takového šikovného správce, kterého pojmenoval SLEDUJSYSPROM (SYSVARMONITOR), který sleduje seznam systémových proměnných a odešle oznámení, když se některá položka v seznamu změní.
Zatím prázdný panel sledovače
Naplnění hlídaných systémových proměnných
Hotový seznam hlídaných proměnných
Reakce hlídače při změně hlídané proměnné
Informace o změněné systémové proměnné v okně sledování
Stav po obnovení seznamu na výchozí hodnoty
Toto hlídání může být velmi praktické ještě u jedné systémové proměnné: MEASUREMENT. Určuje, zda aktuální výkres používá anglické nebo metrické soubory šrafovacího vzoru a typu čáry. Mnoho uživatelů bohužel toto nastavení výkresu nijak nevnímá, jen se občas diví, proč v jednom výkresu musí u přerušovaných typů čár dávat „divné“ měřítko, aby je vůbec bylo vidět.
Příklad dvou výkresů s různým prostředím.
Aby v modelovém prostoru vypadaly čárkované čáry stejně (při délce 20000 mm), musí se použít pokaždé jiné globální měřítko (20 nebo 500). Protože poměr v mírách je jeden palec (25,4 mm), odtud 20 x 25=500.
Na vrchním obrázku je čárkovaná čára v metrickém prostředí, na dolním obrázku je stejná čárkovaná čára v palcovém prostředí.
